Brzy ráno vstát, jít do práce a začít pracovat, to je de facto každodenní náplň mnoha jedinců. Firmy začínají pracovat od osmi, sedmi, někdy dokonce i od šesti a jsou tací, kteří vstávají do práce na pátou. To by asi doktora Paula Kelleyho moc nepotěšilo. Jde o vedoucího výzkumného pracovníka, který má na brzké ranní vstávání jiný názor. Jaký?
Fyzické mučení
Na Oxfordské univerzitě pan Kelley pracuje a právě on označil, že vstávání a nutnost začít pracovat dřív, než před desátou hodinou dopolední je podobné a blízké fyzickému mučení. Z dlouhodobého hlediska také poukázal na fakt, že toto může způsobovat únavu nebo nadbytečné množství stresu. Jedna z nejběžnějších pracovních dob napříč světem bývá od devíti do půl šesté do večera. To však není synchronní s požadavky pro lidské tělo.
Děti se před půl devátou málo soustředí, vysokoškoláci jsou nejproduktivnější od jedenácti odpoledne. Uvádí, že by člověk měl respektovat své biologické hodiny, své potřeby. Díky tomu je možno být výkonnější a efektivnější. Zkusíte to navrhnout svému zaměstnavateli?
